Tipy na výlety


Skalním bludištěm Broumovských stěn

Mezi hlavní turistické magnety Broumovska patří jednak mistrná díla barokní architektury K.I.Dientzenhofera, stavěná z rozhodnutí broumovského benediktinského kláštera a selské barokní usedlosti, čerpající z tvořivých podnětů barokní výstavby kláštera, za druhé poutá pozornost návštěvníků neopakovatelné kouzlo pískovcových skalních míst. Tato skalní města však nejsou zastoupena jenom největším skalním areálem v Čechách - Teplicko-adršpašskými skalami, ale zajímavé skalní útvary nalezneme i v jejich sousedství - na Ostaši, Křížovém vrchu a zejména pak v Broumovských stěnách.
Cesta začíná na autobusové zastávce Hony, ležící na úpatí Broumovských stěn. Odtud stoupá trasa cesty po žluté turistické značce nejprve zvolna a potom prudčeji na hřeben Broumovských stěn. Prochází pod skalním útvarem Kačenka na 688 m vysokou Strážnou horu, aby pokračovala dále po vrcholu hřebene kolem skalních útvarů Hokejka a Loď na 674 m vysokou Hvězdu. Vrch Hvězda, nejznámější turistický bod Broumovských stěn, vděčí za své pojmenování dřevěnému kříži s pozlacenou hvězdou, který od r. 1670 stával na hraně skalního bloku. Na jeho místě nechal postavit broumovský opat Zink, podle plánu K.I.Dientzenhofera, barokní kapli Panny Marie Sněžné, kterou vysvětil r. 1733. Kaple postavená na půdorysu pěticípé hvězdy o rozpětí 11 m byla, po zrušení Josefem II., obnovena v letech 1853-55. Současně byla v téže době, r. 1856, v jejím sousedství broumovským opatem Rotterem vystavěna turistická chata v alpském slohu. Z ochozu kaple na Hvězdě je krásný rozhled na celou broumovskou kotlinu s městem Broumovem uprostřed, orámovanou Jestřebími horami. Z Hvězdy pokračuje trasa cesty po Strážní stezce, značené červenou turistickou značkou, na svůj nejvyšší bod 702 m vysoký Supí koš, uzavírajícím horní konec Kovářovy rokle. Strážní stezka pokračuje dál kolem Pánovy věže k 650 m vysokému Ovčínu, kde trasa cesty opouští červeně značenou Strážní stezku a po žlutě značené Kamenné cestě opouští i hřeben Broumovských stěn, aby sestoupila k hornímu konci Suchého Dolu. Celý tento hřebenový úsek cesty, od Strážné hory po horní konec Suchého Dolu, prochází chráněným územím - Národní přírodní rezervací - je tedy nutno upozornit a poprosit všechny procházející o zvýšenou ohleduplnost ke krajině, kterou procházejí. Zeleně značená turistická stezka pak prochází celým Suchým Dolem, vesnicí založenou Břevnovským klášterem již v polovině 13. století, ve které se dochovalo mnoho zajímavých roubených chalup. Ještě před příchodem do Police nad Metují stezka míjí Lurdskou, mariánskou kapli postavenou r. 1884. Severně od Lurdské kaple byla od r. 1893 v zalesněném svahu Šolcova lesa postupně stavěna křížová cesta, růžencové schody, studánka a až nakonec v r. 1897 prkenná kaple Panny Marie růžencové. Celý areál byl zřízen v místech údajných mariánských zjevení, která se stala, navzdory církevnímu zákazu a neuznání, cílem četných poutí. Z náměstí v Polici nad Metují, vedle kterého stojí někdejší benediktinský klášter, zrušený r. 1786 Josefem II., jehož klášterní, dnes děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je cenným dokladem ranně gotické architektury. Na nádraží ČD Police nad Metují vás od odtud dovede červená turistická značka.